opojení

31. března 2014 v 20:40 | inkognitowoman |  ze života
Nelze to popsat. Nemáme to teď jednoduché.
A proto, když tu nejsi, cítím ostré bodavé rány do srdce. Pomalu mi odumírají všechny buňky v těle. Krev v žilách se mi zastavuje a srdce přestává bušit. Chci spát. Spát a už se nikdy neprobudit. Nebo aspoň do té doby, než budou zase tvé rty nalepené na těch mých. Než ucítím bušení tvého srdce a na své tváři ucítím tvůj dech.
Tohle nemůže být láska. To je něco víc. Je to opojení druhým člověkem. Je to droga. Je to potřeba, co nelze odložit. Je založená hluboko v orgánech a při vzpomínce na tvou duši cítím slabý třes v hrudním koši a dokážu vnímat jen své hlasité bušení srdce.
Nikdy jsem nevěřila, že něco takového existuje. A vůbec ne v to, že to budu prožívat. A proto se nebojím říct, že

umírám každou vteřinou, co tu nejsi.

 


Komentáře

1 psycopes psycopes | Web | 1. dubna 2014 v 2:02 | Reagovat

tento pocit velice dobre znam a pocit je to strasny. pocit, ze bez druheho nemuzes byt a nic nema smysl kdyz nejsi s nim.

mas to dobre napsany.

2 yourfuture yourfuture | 5. dubna 2014 v 21:55 | Reagovat

třeba brzy umřeš doopravdy

3 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 16. dubna 2014 v 23:50 | Reagovat

tahle droga ma ale naprosto brutalni dojezd musim rict ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.