nekonečné koleje

29. září 2013 v 21:07 | inkognitowoman |  ze života
Zarývám do dlaní nehty tak pevně, že na nich mám otlačeniny i druhý den.

Hledám recept na vztek.
Bezmocně hypnotizuju naši fotku na monitoru počítače.
Už dlouho jsem necítila tu úzkost, kdy se vracím domů a vím, co mě čeká.

Nechci slzy.

Přála bych si, aby byl zase červenec.
Aby ses usmál a já věděla, že vše bude v pořádku.
Aby se naše cesty opět spojily.
Aby se všechno nevracelo do dřívějších kolejí.
Protože koleje jsou nekonečné.

Doufala jsem dlouho.
,,Naděje umírá jako poslední."
Ale umřela.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.