Srpen 2013

sem zadejte zprávu

30. srpna 2013 v 22:33 | inkognitowoman |  poznatky

Doufám a proto doufám, že doufáš, že aspoň doufám.

Protože já doufám.


Nechápu podobnost mezi slovy ,doufat a zoufat'.
Vysvětlí mi to někdo?


ono to

28. srpna 2013 v 14:53 | inkognitowoman |  ze života
Celý den čekal na tu větu.
,,Změnilo se to tu, co jsem tu nebyla."
,,Nevydařený vztah tě změní," prohodil hořce.
,,Myslíš jsi, že ses změnil?"
,,A ty?"
Bylo vidět, že jí jeho rychlá reakce zaskočila. Radši uhnula pohledem.
,,Takže teď s někým jsi?" prolomila trapné ticho.
Mlčel. Popravdě, téhle otázky se vždy bál. Nikdy neznal správnou odpověď. Ale i přes to, že byl rozhozený, nedával to na sobě znát. Nehodlal si tuhle chvíli zkazit.
Pochopila. ,,Nezměnil," odpověděla si na vlastní otázku.
,,Beztak ti to může být jedno," pronesl sarkasticky.
,,Jistě." Z jejího hlasu bylo zřejmé, že jí jeho přístup zaskočil.
Zasmál se. Vždy byl škodolibý. Tušil, kam tento rozhovor povede.
,,A co ty, někoho máš?" Jen si s ní hrál. Moc dobře věděl, že je od jejich rozchodu sama.
Jen zavrtěla hlavou.
Usmál se. ,,Roztomilé." Byla a navždy bude. Roztomilá...


A to je to, čeho se bojím.
Chápeš to?

dokumentace

20. srpna 2013 v 22:56 | inkognitowoman |  ze života
Dělám pokroky.
Žehlím na žehlícím prkně místo na koberci.
Dobrovolně čtu povinnou četbu.
Snažím se znovu fotit a dokumentovat svůj život.

,,Nekouřím, nepiju a sexuálně nežiju."
Možná jsem frigidní.
A možná jen divná.



Jo a nosím růžové chlupaté ponožky.
(A nevím, proč je tahle stránka růžová, asi nějaká světlejší chvika..)

nevím jak popsat období, které právě prožívám

16. srpna 2013 v 21:32 | inkognitowoman |  ze života
,,Jak ti je?"
Jak by mi, asi tak, mohlo být?
Stojím před něčím tak obrovským jako ještě nikdy v životě.
Vím, že bych dokázala všechno zkazit jediným slovem.
Chápu, že to se mnou nemáš zrovna lehký.
Ale snažím se. Jako nikdy předtím.
Tak mi zkus věřit.
A já zkusím tvou důvěru opětovat.

,,Co to tady máš?"
,,Jizvu."
,,Od čeho? Ses řezala nebo co?"
,,Já už ani nevím."
Opravdu, už ani nevím.
Nebo bych si přála nevědět.
Nebo snad radši ani nemít..

Neznám žádnou písničku, která by lépe vystihovala činnosti po sexu než tahle.
Ale možná jsem jenom moc perverzní.


,,A nevím, zda si takovým přemýšlením nekazíš život."


sny

2. srpna 2013 v 15:03 | inkognitowoman |  ze života

Zůstala mi po tobě pouze silueta v odrazu měsíce. Ironie je, že v ten náš společný večer byl měsíc schovaný za mraky.

Zdají se mi sny. Ne ledajaké.
Zdají se mi sny o tobě.
O tvých dlouhých blonďatých vlasech, hlubokých modrých očích a stydlivém vystupování.
O tom, jak jsi byl nervózní když jsi mi hrál první píseň na kytaru.
O tom, jak jsem nevěděla co dělat, když jsi mě políbil na tvář.

Netuším, zda jsou moje sny pouze výkřikem do tmy nebo v nich mám hledat něco víc.

A teď co s tím..