nejistota

25. ledna 2013 v 21:41 | inkognitowoman |  ze života
Chtěla bych mít jistotu v tom, co dělám.
Ale já jí nemám.
A marně se ji snažím hledat v temných uličkách s kouřem u úst.

Namlouvám si, že se všechno změní.
Že se mě dotkneš a ucítíš tu sílu, kterou cítím já, když zapomínám.
Když zapomínám na tu šeď mezi námi.
Na tu nejistotu.

Snažit se zapomenout je těžké. Ale těžší je vracet se k někomu na koho jste měli zapomenout už dávno.

Chtěla bych o tobě zase nic nevědět.
Zase tě jen letmo pozdravit, netušící, že se z toho vyklube skoro rok snahy zapomenout.
A nekonečné žárlivosti.

//a chtěla bych nemít touhu psát takovýhle sračky, protože mě to fakt ubíjí//
 


Komentáře

1 Bekky Bekky | Web | 25. ledna 2013 v 22:24 | Reagovat

obávám se, že ta nejistota tu bude vždycky..

2 Miriam Miriam | Web | 26. ledna 2013 v 11:48 | Reagovat

Některá slova mi připomínají "vtah s kamarádem". Je někdy nesnesitelně těžké na někoho zapomenout a brání to člověku v rozhledu...

3 Evalyse Downdrell Evalyse Downdrell | Web | 26. ledna 2013 v 12:57 | Reagovat

normálne pastelky a ceruzka :)

4 Pazzo Pazzo | Web | 27. ledna 2013 v 22:40 | Reagovat

Mám to podobně. Poslední dobou sázím na úzkostné sms kamarádkám typu: ,,Zase mam chut mu napsat, prijd me kopnout." A následnou přijatou sms: ,,Ser na nej, na kretena. Nepis mu!" beru jako modlitbu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.